Meringue - 2. Díl

28. července 2012 v 20:54 | Andy Ryan |  Meringue
Title: Meringue
By: Ruby
Part: 2.



Proč ho jenom napadl Niall jako první, podivil se, zatřásl hlavou a luštil dál. Netušil, že v tu chvíli ho
pozoroval jeden pár tyrkysově modrých očí.

Jak šel den za dnem, Niall a Iris stále častěji navštěvovali cukrárnu U Pusinky. Přesouvali se od
nejzazšího stolu v obchodu až k tomu nejbližšímu u vydávacího pultu. Sem tam na sebe něco
pokřikovali a smáli se vlastním vtipům, ale většinu času Liam strávil šmírováním dvojice schovaný
za noviny. Niallova nejoblíbenější činnost byla rozmazávání cukru z kremrole na Irisin nos. Ta ho
vždycky nakrčila, pak si kýchla a kolem obličeje se jí zvířil obláček sladkého moučkového cukru.
Zpravidla potom, co se zvířený cukr usadil, jí Niall věnoval jeden ze svých polibků a na tváři jeho
milé se rozlil blažený úsměv. Občas Liama píchl osten žárlivosti. Přál si také mít nějakou slečnu, se
kterou by mohl vysedávat v cukrárně nebo kdekoliv jinde.
Jedno obzvlášť studené lednové odpoledne vneslo do jejich vztahu praskliny. Niall chtěl znovu
zopakovat svůj trik s cukrem, když Iris rozezleně odstrčila jeho přibližující se prst s cukrem.
"Nechej toho, je to trapný" zavrčela a odvrátila pohled do ulice, kde lidé přeskakovali navátý sníh a
utíkali schovat se do tepla. Niall celý zkoprněl a stáhl ruku.
"Děje se něco?" zeptal se celý vystrašený. Iris znal jako holku do nepohody, se kterou si troufnul
úplně všechno.
"Nebaví mě vysedávat tady skoro každý den a cpát se sladkým. Víš, jak budu vypadat?! Někdy mám
pocit, že sem nechodíme kvůli zákuskům, ale kvůli němu" a kývla hlavou k Liamovi. Ten celý ztuhl
za novinami a nedýchal. Byl zvědavý, jak se bude celá situace vyvíjet dál.
"Co to plácáš za nesmysly?" zvedl jedno obočí Niall.
"Jaký nesmysly? To by musel být člověk úplně hloupý nebo slepý a pro jistotu obojí zároveň. Vždyť
se na sebe pořád culíte a smějete se vtipům, kterým rozumíte jenom vy! Tak mi tady neříkej, že je to
jenom někdo, kdo nás obslouží" gestikulovala divoce rukama a mezi obočími se ji vytvořila hluboká
vráska.
Niall ztlumil hlas natolik, že už ho Liam neslyšel, i když napínal uši sebevíc. Mluvil dlouho, až se
nakonec všechny mraky pochybností a zlosti rozplynuly a nad párem bylo opět modré nebe bez
mráčku. Příměří stvrdili polibkem a Liam si za novinami oddychl. Nechtěl mít na svědomí tenhle
šťastný pár. Chopil se tužky a svého poznámkového sešitu a začal si kreslit. Všechny dostupné
křížovky měl vyluštěné, a tak nezbývalo nic jiného, než si kreslit. Zákazníky čekal až po obědě, kdy
mají všichni chuť na něco sladkého na zub. V ten čas by mu málem urvali ruce. Rakvička sem, indián
tam. Zaplatit, sednout si ke stolu a zakousnout se do té laskominy. Všem se vždycky na tváři zjevil
spokojený úsměv.
Z úvah o úsměvech potěšených zákazníků ho vyrušil skřípot odsouvaných židlí po krémových
dlaždicích. Zvedl oči od bloku a uviděl, jak se ti dva zvedají a odcházejí. Niall pomáhal Iris do kabátu.
Zachumlala se do tyrkysově modré šály, kterou si uvázala až pod nos. Na špičku nosu ji věnoval jeden
polibek a pak se vydal k pokladně.
"Zaplatím" řekl poměrně nahlas, až se po něm pár sedících zákazníků ohlédlo.
"Co blbneš, vždyť jsi platil" zamračil se Liam a odložil blok pod pult.
"Já vím, ale potřebuju s tebou ještě mluvit" zašeptal.
"Co potřebuješ?" naklonil se se zájmem Liam.
"Nechtěl bys někdy vyrazit po práci na kafe?" zašeptal tak potichu, že ho sotva slyšet.
Liam vykulil oči a potichu si hvízdl.
"My dva?" podivil se, "vždyť ještě před chvílí jste se tady hádali, že sem chodíte kvůli mně a ty bys
teď se mnou šel na kafe, jo?"
"Když nechceš, nemusíš, ale nabídka stále trvá" s těmito slovy se odlepil od pultu a následoval Iris,
která nervózně přešlapovala u dveří.
Chlapec je zpoza pultu vyprovodil pohledem a sledoval, jak se ti dva vzdalují. Ona cupitala vedle něho
a snažila se stačit jeho tempu, které určoval dlouhými kroky. Na konci ulice do sebe zapletli ruce a
políbili se. Ne, nechce s ním jít na kafe. Už jen z toho důvodu, že by se cítil jako někdo, kvůli komu ji
Niall podvádí. Zavrtěl hlavou a odhodil se vlasy z očí. Posadil se znova na stoličku a každou minutou
čekal nával lidí. Jakmile se ručička hodin přehoupla k půl jedné, zvonek u dveří nepřetržitě cinkal.
Obrovská spousta lidí a nevyřízené objednávky nedávaly prostor k tomu, aby přemýšlel, zdali neměl
pozvání přeci jenom přijmout.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 best replica watch site best replica watch site | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 18:00 | Reagovat

A. Stop going in circles and get to the point!
http://www.thesewatches.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama