Blind Love

21. února 2013 v 13:24 | Ruby |  Ziall


Title: Blind Love
By: Dixion
Ruby approves.


Pomalu se zvedl z velké vodní postele. Málem z ní spadl, jak se pod jeho drobným tělíčkem hýbala. Když vstal, zjistil, že vedle něj již neleží. Nejspíš. Přes to se raději zeptal, jestli někde v pokoji není. Nikdo tam nebyl. Tohle místo už znal velmi dobře, bydlel tam s ním už skoro čtvrt roku, přes to se neodvážil jít z pokoje až do kuchyně. Ke dveřím ovšem došel. Pomaličku je otevřel, vyšoural se na chodbu a zavřel za sebou. Prsty zkoumal, jak asi vypadá jeho účes. S potěšením zjistil, že mu vlásky drží od včera nalakované nahoru. Čuchnul si k tričku, nevonělo, ale ani nijak nesmrdělo. Prsty zkontroloval, jestli v očích nemá ospalky. Moc toho ale nenaspal, tudíž tam žádné neměl. Odkašlal si, ví, jak jeho krásný hlas zní po ránu.
"Haló? Můžeš sem prosím přijít?" zavolal směrem, kde tušil kuchyň. Opřel se o zavřené dveře jednou rukou a pro jistotu si znovu prohrábl vlasy. Volnou ruku najednou někdo uchopil do teplé dlaně a druhou opatrně zahákl za jeho hubený krk.
"Dobré ráno, sluníčko moje." Byl políben na čelo, čemuž se roztomile zahihňal.
"Zaynie," zašeptal něžně. Jmenovaný mu stiskl jeho drobnější ručku na znak toho, že slyší. "Mohli, mohli bychom dnes zůstat doma? Prosím," zašvitořil prosebně. Ani netušil, jak moc je krásný. Jeho milovaný mu často říkal, že je nádherný, sexy a roztomilý. Často mu kde kdo vyprávěl, jak vypadá, jenže od nikoho to neznělo tak nádherně, jako od Zayna. A v tu chvíli netušil, jak moc se nad jeho sladkou tváří černovlásek rozplývá.
"To víš, že ano." Na tváři ucítil jeho sladký horký dech, a tak malinko pootočil hlavou. Zayn jej neuvěřitelně něžně políbil, potom mu přitiskl rty pod ouško a zamilovaně se na něj zahleděl. Podíval se mu do pomněnkově modrých očí, tak moc je miloval, jenže jeho přítel mu pohled neopětoval. Nemohl. Přes to se do nich dokázal dívat pořád. Už se s tím tak nějak smířil, jenže pořád se na něj díval zmučeně a častokrát nešťastně, když na něj právě tedy nekoukal zamilovanýma očima. Bylo mu to tak líto.
"Tak pojďme." Pečlivě jej pozorujíc, ho malinko zatahal za ruku, aby se dostali alespoň ke snídani. On se opatrně, přes to s velikou důvěrou k chlapci, jenž jej vedl za ruku, odtrhnul od zdi a pomalým krokem dostal své tělo do vyhřáté místnosti. Pod bosými chodidly ucítil dřevěné parkety, do teď chodil po kamenných dlaždicích, a tak poznal, že došli až do kuchyně. Zayn jeho ruku nepustil, dokud jej neposadil ke stolu.
"Udělal jsem… tousty," kriticky pohlédl na trošku rozpatlanou, předem naporcovanou, snídani a stydlivě se zasmál. Položil to před svého přítele, dosedávajíc si vedle něj.
"Díky," blonďák střelil rukou směrem k chlapci a nahmatal jeho uklidňující horkou dlaň a pevně ji sevřel ve své. Zayn neodpověděl. Z jednoho prostého důvodu. Chvěly se mu panenky, pod náporem slz, které se mu tlačily do očí, a obočí mu cukalo směrem dovnitř. Mezi ním se mu utvořila vráska a spodní ret trošku vyšpulil. Nechtěl ale, aby jeho milovaný zjistil, že zase pláče. On totiž, když ho začne jeho andílek utěšovat, pláče ještě víc. Místo odpovědi uchopil kousek toustu a přiložil jej k blondýnkovým nádherným rtům. On se zakřenil a pak pusinku otevřel. Když jej černovlásek potkal, měl ještě rovnátka. Teď už je ale nemá, na místo nich má už jen nádherně rovné bíle zoubky. Vložil mu sousto do úst a mezi tím, co ho přítel žvýkal, jej nepřítomně pozoroval. Nikdy v životě nemiloval víc. Nikdy nikoho. Když mu dal do úst další kousek, vzpomněl si na jejich první a jediné milování. Stalo se to asi týden zpátky. Ano, přesně týden zpátky.
Přišli z venku. Z každodenní procházky do lesa. Černovlásek blondýnkovi pomohl zout černé kotníkové boty a, držíc jej stále za jednu ruku, se sám nějak zul. Byli celí promrzlí, a tak je Zayn dovlekl do koupelny a dal napustit vážně horkou koupel. Mezitím svého miláčka opatrně svlékl. Ten se posadil na vanu a počkal, až bude svlečený i jeho milý. Zatím chtěl otestovat vodu, ale zjistil, že je moc vařící, a tak si spálil prstíky. Utrápeně zakňučel a začal si je pofoukávat. Jenže to by nebyl Zayn, aby se toho nechopil on. Sevřel jeho drobnou dlaň ve svých a začal poraněné prstíky pusinkovat.
"Trdlo, to nesmíš," zamlaskal káravě a naposledy políbil všechna bříška. Niall se jen spokojeně a nádherně usmíval. Zayn pak stočil vodu na ledovou a nechal ji stékat do vařící vody. Po chvilce míchání se z vařící stala příjemně horká, a tak vodu vypnul. Chytil přítele pevně za ruce a slovy jej naváděl, jak se má pohybovat. Nakonec si vlezl za ním a stáhl si jej na klín. Na ruku si vymáčknul sprchový gel a začal jím Nialla umývat. Ten měl ale provokatérskou chvilku. Kousal ho do tváře a líbal jej všude po obličeji. Kam jen rty dosáhl, tam jej políbil nebo jemně kousl. Někdy byl jako malé dítě.
"Nezlob broučku," zašeptal mu najednou do ouška jeho partner. Zaskočilo jej, když najednou dostal od Zayna polibek na rty. Ale hned se toho chopil a začal probádávat jeho ústa. Při tom jej Zayn stále umýval. Když skončil jejich romantický dlouhý polibek a černovlásek umyl jak sebe, tak svého přítele, vylezli společně z vany. Niall se nechal utřít úplně všude, ale do pyžamka se obléknul sám. Potom jej hnědooký přítel dovedl do postele. U té vzal jeho drobnější tělíčko do náruče a opatrně s ním vylezl až doprostřed vodního lůžka. Chvíli se jen hladili a Niall zkoumal rukama jeho svalnaté tělo, pak to ale přišlo. Zayn se nadzvedl a lehce nalehl na přítele. Stále mu šeptal do horké kůže slova lásky, že ho miluje, že je jen jeho, že on je nejdůležitější člověk v jeho životě. A všechna ta slova myslel smrtelně vážně. Stejně tak Niall, který mu ta krásná slova oplácel ještě krásnějšími. A něžně líbal Zaynovo plné rty. Když byli oba nazí, černovlásek začal svému andílkovi dělat dobře. Potom mu pokynul, aby malinko roztáhl nohy. Začal mu nasliněnými prsty roztahovat dírku a při tom sledoval jeho nádhernou tvář. Nic krásnějšího, než Niallův výraz v životě neviděl. Až na výraz, který viděl jen chvilku potom. Obočí měl svraštěné až tak, že vypadalo jako jedna čára a měl ještě zastřenější pohled, než obvykle. Spodní ret měl schovaný v pusince a nosní dírky se mu pod nádechy roztomile rozšiřovaly. Opatrně do něj celý vešel a veleopatrně se v něm pohyboval. Ovšem jen chvíli, blondýnek pod ním žádal víc. Celou dobu pozorně sledoval milencův obličej. Jestli v něm neuvidí bolest, nebo nespokojenost. Ta přišla, ale jen až když z něj vystoupil… Vlastně nevěděl, proč spolu od té doby nespali znovu.
Blondýnkovi začínalo být divné, že do pusy nedostává už hodnou dobu jídlo, ani nic přítel neříká.
"Lásko?" zeptal se nejistě a tiše, ale Zayna z jeho transu probudil.
"Promiň… jsi moje štěstí, viď?" Černovlásek se do něj zamilovával více a více, přes to, že si myslel, že jeho láska k němu už větší být nemůže. Přišoupl se blíž a políbil jeho drobně pihatý nosík. Přítel se rozkošně zachichotal a pomalu vstal od stolu. Hned za zády cítil svého milovaného, jak jej podepírá.
"Zaynie, já to zvládnu sám, jen nevím, kam jsem včera odložil hůlku." Zayn na to neodpověděl, vzal jej za ruku a dovedl je do obýváku. Sedl si a partnera si posadil obkročmo na klín. Zase byl jako dítko. Jen by teď mohl chtít hrát plácanou, nebo kolečkokolečkomlýnský, a Zayn by si myslel, že má doma batole. Vzal larisu, která byla úhledně složená vedle nich a, přehazujíc ji přes přítelova ramena, je do ní oba zabalil. Normální lidé by si po snídani lehli třeba na gauč a sledovali televizi. Jenže oni nebyli normální lidé, ledajací lidé. Televizi ani doma neměli. Blondýnek začal rty opečovávat Zaynovu pokožku na hřbetu pravé ruky, kterou si držel u sebe a nechal se hladit jeho druhou rukou po tváři.
"Hm… uh…" Niall začal nakousávat větu, ale pořád ji ze sebe ne a ne dostat.
"Hmuh? Copak broučku, co bys chtěl?" zasmál se rozněžněle a zadíval se do modrých kukadel.
"Povídej mi… jak vypadáš." Začal mu konečky prstů mapovat tělo a obličej.
"Už zase?" I přes to, že to vyprávěl každý den nejmíň třikrát, byl stále stejně ochotný a vlídný. Niall to rád poslouchal, miloval jej a znal celé jeho tělo. Přes to všechno věděl o každé pize, kterou Zayn měl, znal každé tetování, přesné umístění a význam. Černovlásek začal povídat nazpaměť naučený popis sebe samotného. Barvy neříkal, Niall měl sice obrovskou představivost, která k jeho handicapu patřila, ale barvy se logicky neměl jak naučit. Když to Zayn dopovídal, blondýnek pečlivě mapoval konečky prstů jeho krásný obličej.
"Jsi nádherný," pošeptal, když mu jeho milý chytil ruce a přitáhl si ho do objetí. "A jak vypadám já?" Zayn se pousmál, jako vždycky, a oddaně mu pověděl, jak je krásný, jak nádherné má oči a rty. Nakonec to skončilo tak, že jej začal líbat a hladit a říkal mu, že ho miluje. Takhle to končilo vždycky. Niall si vzpomněl, jak se potkali. Jeho sametový hlas mu zamotal hlavu okamžitě.
Blondýnek byl v zelinářství. Vybíral rajčata, pečlivě je ohmatával, aby nevzal nějaké měkké. Zayn tam byl zrovna také. A neustále blonďatého chlapce pozoroval. Kvůli tomu, že se mu líbil, ale také zkoumal, co mu je. Niall měl totiž svou teleskopickou hůlku schovanou v proutěném košíku, do kterého dával ovoce a zeleninu, a tak nepoznal, že je slepý. Nakonec se černovlásek rozhodl jít blíž. Když k němu přišel a nahlédl nenápadně do jeho košíku, došlo mu to. A blonďáček cítil, že mu někdo stojí za zády, nervózně se ohlížel a radši popošel dál. Ale Zayn šel za ním. Když blondýnek začal ohmatávat dýni a nemohl přijít na to, co to je, Zayn si toho všiml a rozhodl se jej oslovit.
"Můžu ti pomoct?" Niall se opatrně za krásným hlasem otočil.
"Jen, jen… prostě nevím, co to je." Nervózně si začal okusovat suchou kůži na popraskaném spodním rtu.
"To je dýně. Chceš dýni?" Niall s úsměvem zavrtěl hlavou. "Ukaž, pomůžu ti. Jsem Zayn, mimochodem."
"Niall," usmál se, směrem, kde tušil toho chlapce.
Tak to začalo, blondýnek cítil, jak moc hodný člověk Zayn je. A proto byl zvědavý a ptal se jej na všechno možné. Kolik mu je let, odkud je, zda bydlí ve městě, kde se narodil, kolik má sourozenců a co má rád. A černovlasý mladík byl chlapcem unešený. Přišel mu neuvěřitelně roztomilý. A proto mu do telefonu, když odcházel, nadiktoval telefonní číslo. Byl by to udělal sám, jenže Niall měl speciální telefon, s kterým absolutně netušil, jak se dělá. Řekl mu, ať jej jenom prozvoní, aby měl jeho číslo, a on že mu zavolá sám. A taky to tak bylo. Nejdřív byl jejich vztah ryze přátelský. Později začali chodit na jídlo. To už si i modrooký uvědomil, že jde o něco víc. Ale on k černovláskovi choval neuvěřitelnou důvěru. Snad nikomu nevěřil v životě tolik, jako jemu. I když to bylo troufalé a nebezpečné, vždyť to mohl být klidně nějaký psychopat a ani nevěděl, jak vypadá. Jenže on mu prostě důvěřoval. A procházka, která se jim stala osudná, se mu zapsala do paměti nadosmrti.
Kráčeli si po parku, hodně pomalu. Ale tentokrát blonďáček nešel s holí. Se Zaynem mohl bez ní, on by jej nenechal sejít z cesty, nebo tak něco. Jeho kamarád mu říkal, že už je večer a popisoval mu, jak krásně svítí měsíc a když padala hvězda, vždycky ho na to upozornil. Aby si mohl něco přát. Velmi jej zaskočil, když najednou uchopil jeho ruku a proplétaje jejich prsty ho zastavil. Stoupl si před něj a opatrně a velice něžně políbil jeho zimou vybledlé rty.
"Srdíčko?" Zayn k němu mluvil takhle sladce pořád. Blondýnek nahmatal prsty jeho rty a pak jej políbil stejně něžně, jako byl tehdy v parku políben on.
"Copak broučku?"
"Děkuju, že jsi tu pro mě." Niall to moc často nedělal, teď to ovšem neuhlídal a rozplakal se. Měl takové štěstí, že někoho takového našel.
"A ty jsi tu zase pro mě." Pohladil jej po růžové tvářičce a jemně ho políbil na líčko. Byli si jistí, že jejich láska potrvá věčně. Takové pouto totiž nikdo jen tak nezničí.
 

105 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evee xx Evee xx | 21. února 2013 v 13:40 | Reagovat

Je to neskutečně moc nádherný :')
Tahle povídka je...dokonalá a víc než to. Zialla moc nemusím, protože mi přijde že na něm ujíždí v poslední době každý, ale tohle...mi vyrazilo dech.
Píšeš vážně krásně a originálně. A tohle...je totálně úžasný :')
Doufám, že jsem se vyjádřila dostatečně :')

2 Chriss Chriss | Web | 21. února 2013 v 13:54 | Reagovat

Došel mi dech i slova... Je to úžasné, vážně. Dokonce mi i ukápla slza.. Nikdy by mě nic takového napadlo, originální a přece nádherné.
Fakt krásné! x

3 elle elle | Web | 21. února 2013 v 14:02 | Reagovat

už se tu asi deset minut snažím vymyslet nějaký slovo, který by vystihovalo moje pocity a můj názor.. A to, že bych ti napsala, že je to 'nádherný' by nebylo dostatečný.. Je to prostě, já nevím. Na to nemůžu najít slovo. Totálně mě to dostalo, jako už dlouho nic. :')

4 happy happy | Web | 21. února 2013 v 14:53 | Reagovat

To je dokonalé! Ten nápad a ještě k tomu to zpracování!! To je totálně dokonalé!!
PS: kolik povídek ještě máš? chci je přečíst všechny!!
:)

5 Mikayla Mikayla | 21. února 2013 v 15:42 | Reagovat

vážně dokonalý příběh, takový romantický a neskutečně užasně popsaný :)

6 C. C. | Web | 21. února 2013 v 17:18 | Reagovat

to je tak.. nadherne

7 Sammy Sammy | 21. února 2013 v 18:13 | Reagovat

Aaaww :333 To je tak nádherný a roztomiloučký :33 DOKONALOST ..Roztíkám se :))

8 Fade* Fade* | 21. února 2013 v 19:08 | Reagovat

Já bromance moc často nečtu, ale upoutal mě ten název, který, ač je to nejspíš trapné, jsem zprvu nepochopila, ale to už jsem odbočila. Rozhodla jsem se si ji přečíst a upřímně? Nelituju toho. Je to neuvěřitelně sweet a já povídky tohoto typu prostě miluju. Jsem prostě romantik tělem i duší a tohle mi prostě přesně sedlo... (((:

9 Alu:** Alu:** | 21. února 2013 v 20:54 | Reagovat

Nemám slov o.O <3 :**

10 Annie Annie | 21. února 2013 v 21:08 | Reagovat

Proboha... já ani nevím, co říct. Tohle prostě pospat slovy nejde. Naprosto, úžasně, skvěle, krásně dokonalý! Perfektní nápad, plus tvé skvělé spisovatelské schopnosti. Neuvěřitelně roztomilý a krásný, prostě dokonalý. Moc se mi to líbilo a jednoznačně si to musím ještě přečíst znova. :D Smekám. :33

11 Pavs Pavs | 21. února 2013 v 21:30 | Reagovat

Miluju Zialla a tohle mě prostě dostalo do kolen. Víc, než jakákoli jiná povídka. Víš, jsi jeden člověk z mála, kterému se povedlo, aby mi jeho tvorba dokázala vehnat slzy do očí? Je to originální, skvěle podané, a ještě  lépe napsané. Děkuju, že jsem si mohla něco takového přečíst. :)

12 *Bowie* *Bowie* | 21. února 2013 v 22:47 | Reagovat

Ooooow.. to chce bonus :33 Dokonalýý.. Achjoo nemám slov :33

13 -Cams- -Cams- | Web | 22. února 2013 v 11:15 | Reagovat

Obyčajne neplačem. Ani keď niekto umrie v poviedke. Ale toto je čo? Úplne mimovolne som začala plakať, ani neviem prečo. Tak dokonalo spracovaný, tak úžasný námet. Ja neviem vážne, čo mám na to povedať. Ešte stále sa niekde vo vnútri chvejem a utieram si slzy. Dokonalosť :3

14 CarolineDixion CarolineDixion | 22. února 2013 v 18:18 | Reagovat

Tak tohle jsem upřímně nečekala. Nevím, jak vám dostatečně poděkovat, ani netušíte, jak krásně se to čte. :') Já a někoho rozplakat povídkou? No pááni. :'O Děkuju, že jste si to přečetli, lidi, vážně. A hlavně vážně děkuji za komentáře a hodnocení, nikdy bych nevěřila, že si to přečte tolik lidí :'33

[4]: Tady na LB jednodílovek mám šest nebo sedm, dvě na Nouise(Nobody a pokračování Anybody) jednu Zouisovku(Favor), potom Narry+Zayn(Shut up!), tuto a jednu Larryovku(Návrat). Myslím, že je to všechno:D A pak píšu Bromancelove (sakra stydim se za ten název, fakt se mi nepovedl:D) a jednu Larryovku, ale ta.. já nevim, není to ono. :)

15 Jannah Jannah | 22. února 2013 v 18:40 | Reagovat

Tohle je snad nejlpší povídka co jsem kdy četla! úplně mě dojala, brečela jsem jak želva...dneska už jsem si ji přečetla 4x! :D napič pokračování, prosím! :) Nebo alespoň něco na podobný způsob ;D

16 Mishka Mishka | 22. února 2013 v 21:22 | Reagovat

No pááni... tuhle povídku mě moje kamarádka donutila číst, protože nemám ráda bromance a tohle je moje první, kterou jsem dočetla až do konce a už jí čtu několikrát dokola a je naprosto úžasná :)

17 Carol Carol | 23. února 2013 v 20:16 | Reagovat

Naprosto nádherný :') Mám to přečtený snad 100x :)
Chtělo by to pokračování nebo něco podobného :) Píšeš úžasně :)

18 nathali nathali | 23. února 2013 v 21:53 | Reagovat

Já nevím, ale tenhle článek mě přijde jako medvědí služba gayum. Příliš zdrobnělinek a to plakání....sorry, ale i gay je chlap se vším všudy a tvůj styl mě silně připomíná ty trubky, co takhle napodobují a parodují homosexuály když si z nich třeba v telce dělají legraci. Ukaž je jako dva normální lidi, co se mají normálně rádi.

19 CarolineDixion CarolineDixion | 24. února 2013 v 12:38 | Reagovat

Děkuju holky, vážně moc ')

Vážim si toho, že se to líbí i těm, co si na bromance nepotrpí :)

[18]: Já teda zastávam názor, že lidi, co se mají normálně opravdu rádi, se k sobě takhle chovají. Nemyslim si, že by se do toho prostředí a k tomuhle tématu hodilo "Čau vole, jdem na pivo." Ale v pohodě, tvůj názor beru, i když teda nic to na mojí tvorbě nezmění.)) A ne, nemyslim si, že by to bylo nějaké parodování nebo zesměšňování. Nevím, jestli jsi pochopila, k jakému účelu je tenhle blog.

20 Em Em | 16. března 2013 v 10:43 | Reagovat

Ja plačem. Naozaj nemám slov. Je to tak nádherné, tak krásne romantické a všetko..ach. ♥

21 moncinka000 moncinka000 | E-mail | Web | 16. března 2013 v 23:39 | Reagovat

je to naprosto krásné... já ani nevím jak to popsat...
na konci u niallových pocitů jsem se málem rozbrečela.
Máš i tu erotickou stránku, dojemnou, romantickou... super, opravdu to se ti povedlo

22 Frux Frux | Web | 27. března 2013 v 10:27 | Reagovat

Boží povídka :)

23 Karin Karin | 19. ledna 2015 v 22:36 | Reagovat

Normálně brečím ale povídka je nádherná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama